V následujících dvou kapitolách se budeme věnovat nadačním fondům, které jsou svým působením velmi podobné nadacím, ale oproti nadacím nemusí mít trvalý charakter a výnosnou povahu. Nadační fond oproti nadaci nemá stanovenou minimální hodnotu vkladu, nemá nadační jistinu ani kapitál a vklady nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Založit nadační fond je tedy v ČR méně administrativně i finančně náročné a v současné době jich funguje více jak 1700, nadací oproti tomu něco přes 400. Jinak jsou obě formy organizace svým fungováním a vedením hodně podobné. V praxi se také stává, že déle fungující nadační fond se časem přetransformuje v nadaci.
Oslovila jsem pro společný rozhovor kamarádku Lilii Khousnoutdinovou, zakladatelku nadačního fondu Propolis33, který založila v roce 2021 se svými kolegyňkami, aby podpořila svojí činností projekty v oblasti porodnictví a reprodukce, udržitelnosti a ochrany životního prostředí.
V této kapitole přinášíme rozhovor s Lilií o důvodech založení nadačního fondu, o náročnosti založení, o transparentním účtu a mzdách pro zaměstnance. Pod videem najdete textový souhrn jednotlivých kapitol z videa.
Samotný provoz nadačního fondu více rozebíráme s ředitelkou Propolis33 Mirkou Vokounovou Krepčíkovou v následující kapitole. Najdete tam také stanovy nadačního fondu a výroční zprávu pro vaši inspiraci.
Lilia popisuje začátek cesty, kdy a proč se rozhodla založit nadační fond Propolis33. Její cesta je klasická a ukázková. Jako podnikatelka se rozhodla investovat svůj čas i finance také do rozvoje společenských aktivit, v jejím případě se jedná o zlepšení informovanosti a služeb v oblasti plodnosti a reprodukce a také udržitelnosti a zlepšení životního prostředí.
Časem se ještě jako podnikatelka stávala hlavním či generálním partnerem a zde začala vznikat myšlenka, že by si tyto aktivity zasloužily samostatný projekt. S příchodem projektu Jsem žena začaly do projektu vstupovat další dárci, kteří chtěli projekt podpořit a to už oficiálně nešlo řešit pomocí její společnosti s.r.o. A tak se rozhodla společně s kolegyňkami, že založí nadační fond Propolis33.
Vedení jejího nadačního fondu má správní radu a 3 členy, místo dozorčí rady pak mají ustanoveného revizora, což je právnička. Nadační fond vede ustanovená ředitelka Mirka Vokounová Krepčíková, se kterou jsme natočili rozhovor v další kapitole a jdeme více do hloubky provozních záležitostí nadačních fondů.
Mají založený transparentní účet, kde se přijímají dary a ty dary jsou většinou podmíněné na konkrétní projekty, které se zase musí držet sepsaných a schválených stanov. Transparentní účet pak neslouží na provoz.
Peníze, které byly poskytnuty na dary, nesmí být použity na mzdy pro zaměstnance, dobrovolníky. Samotní dárci mohou darovat i na provoz, ale musí to tak být dopředu určené. Základní kostru provozních nákladů chtějí v budoucnu financovat mecenášem, aby měli více uvolněné ruce na fundraising určený výhradně na podporu samotných projektů. Případné dotační výzvy na tyto provozní náklady průběžně sleduje ředitelka Mirka, více se dozvíte v následující kapitole.
Dále Lilia dodává, že zná organizace, které fungují plně na dobrovolnické bázi a lidé zde nemají žádný plat. V její organizaci však zaměstnává či spolupracuje s lidmi, kteří plat potřebují, jsou to matky samoživitelky, maminky od malých dětí apod., což je podle Lilie také další důležitá součást celého sektoru. Tímto vzniká další dotaz, kdo v tomto sektoru může pracovat? Jsou to převážně lidi, kteří k tomu mají jinou práci nebo jsou natolik zajištěni, že už nemusí pracovat. Tímto se z tohoto stává tak trochu elitistický sektor.
Lilia k založení nadačního fondu dodává, že je to administrativně mnohokrát náročnější než založit společnost typu s.r.o. či živnost. V současné době jde do popředí sociální podnikání, což je takový hybrid mezi podnikáním a neziskovkou, anebo se naopak neziskovky snaží přivydělávat tím, že produkují produkty (vlastní merch) nebo školení, vzdělávací služby. Čisté podnikání míří blíže k nezisku a nezisk se snaží vyvinout v sobě nějakou podnikavou duši.
Pro koho je vhodné, aby zakládal nějaký typ neziskové organizace jako je třeba nadační fond? Lilia si myslí, že ve chvíli, kdy je nás více lidí, kteří máme záměr takto dlouhodobě fungovat. Dále pokud finanční dary od dárců činí již na začátku vyšší částky. Pokud jsme sami či pokud máme krátkodobou vizi, tak si myslí, že nemá cenu nadační fond zakládat, ale spíše se spojit s nějakým již fungujícím. Můžu se stát spolutvůrcem, ať už na placené či neplacené pozici již fungujícího spolku či nadace, a může to být daleko zajímavější cesta pro všechny zúčastněné.
Když už se rozhodneme nadaci /nadační fond založit, tak právní pomoc je na začátku zakládání velmi efektivní
