Nevládní neziskové organizace (NNO) jsou právnickými osobami a patří mezi formalizované struktury občanské společnosti. Aktuálně existuje v České republice několik druhů NNO a dělí se podle různých parametrů. Toto jsou nejčastější typy NNO:
Níže najdete popsané jednotlivé druhy NNO a hlavní informace o jejich založení. Jestli budete mít nějaké konkrétní dotazy, tak na ně můžete najít odpověď na tomto fóru pro neziskovky a můžete vznést případně také svůj konkrétní dotaz: http://poradna.crdm.cz/zalozeni-ustavu
Spolek nebo také zapsaný spolek nahradil dříve hojně využívané „občanské sdružení“. Spolky patří mezi nejvíce používané neziskové právnické osoby v ČR.
K jeho založení a fungování nepotřebujeme notářský zápis a můžeme v něm zvolit různé druhy členství, což umožní nastavit například různou výši členských příspěvků. Pružně je možné upravit i vnitřní organizaci a fungování spolku. Tato forma je vhodná pro ty, jejichž cílem je sdružit více osob kvůli naplňování společného zájmu. Spolek má nejméně tři členy, kteří neručí za jeho dluhy. Je právnickou osobou, která má název, IČO a sídlo. Nevyžaduje žádný základní kapitál ani minimální vklad a založení je velmi levné. Spolek je nejčastější forma sdružování občanů za účelem neziskových aktivit (kultura, sport, vzdělávání, ochrana přírody aj.) a v našem kurzu se mu hojně věnujeme.
Hlavní činností spolku nemůže být podnikání nebo jiná výdělečná činnost, činností spolku je jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Hospodářská činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti může být pro spolek pouze činností vedlejší. Zisk z takovéto činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.
Spolek lze založit, shodnou-li se jeho zakladatelé na obsahu stanov. Ve stanovách je obsaženo minimálně název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat a určení statutárního orgánu. Stanovy musí být uloženy v úplném znění v sídle spolku. Spolek následně vznikne dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé na předepsaném formuláři (viz or.justice.cz) a podpisy musejí být úředně ověřeny (např. na poště). Návrh na zápis spolků nepodléhá poplatkové povinnosti.
K návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku je třeba přiložit alespoň tyto přílohy:
Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, stanovy mohou dále určit další orgány jako je kontrolní nebo rozhodčí komise apod., přičemž tyto orgány mohou být pojmenovány libovolně, pokud ovšem jejich název nezpůsobí klamný dojem o jejich povaze.
Statutární orgán spolku může být kolektivní, v tom případě lze mluvit o výboru, nebo individuální, v tom případě je to zpravidla předseda. Členy statutárního orgánu volí a odvolává nejvyšší orgán spolku, neurčí-li stanovy jinak. Funkční období členů volených orgánů spolku je pětileté, neurčí-li stanovy jinak.
Stanovy rovněž určí, který orgán je nejvyšším orgánem spolku. Do jeho působnosti zpravidla náleží určit hlavní zaměření činnosti spolku, rozhodovat o změně stanov, schválit výsledek hospodaření spolku, hodnotit činnost dalších orgánů spolku i jejich členů a rozhodnout o zrušení spolku s likvidací nebo o jeho přeměně. Pokud stanovy neurčí jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze.
Nadace je podle českého práva účelové sdružení majetku, zřízené zakladatelem k dosahování společensky nebo hospodářsky užitečných cílů. Její název musí obsahovat slovo „nadace“ a zpravidla také označení, poukazující na její účel.
Vnitřní organizace nadace je daná, povinně je zřizován statutární orgán, a pokud dosáhne nadační kapitál alespoň 5 000 000 Kč, pak i kontrolní orgán. Založit nadaci lze jen ve formě notářského zápisu a minimální výše nadační jistiny je 500.000 Kč. Fungování nadace je tedy administrativně náročnější.
Nadace je právnickou osobou a měly by být zakládané za účelem pomoci tam, kde je to potřeba, tedy např. postiženým dětem, seniorům, k ochraně životního prostředí atd. Nadace nepomáhají přímo, ale poskytují peněžní podporu a propagaci. Její hlavní náplní je tedy poskytování finančních prostředků – grantů – třetím osobám (zejména z výnosu vlastního majetku a příjmů). Vedlejší činností může být pořádání benefičních akcí, tombol, vydávání publikací apod. Nadace často zasahují v krizových situacích jako např. při povodních, tornádu a dalších živelných pohromách.
Nadační jmění vytváří zřizovatel svým vkladem a může být tvořeno pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva. Movité věci musejí splňovat předpoklad trvalého výnosu, tedy například věci umělecké hodnoty. Je zakázáno zakládat nadace za účelem podpory politických stran či hnutí a k výlučně výdělečným účelům. Nadace může podnikat, ale pouze jako vedlejší činnost a výdělek musí být použit k podpoře účelu.
Výhodou nadace je, že výnosy z nadačního jmění jsou osvobozeny od daně z příjmu. Nadace je povinna vést podvojné účetnictví a vždy musí mít roční účetní závěrku ověřenou auditorem. V ČR je více než 400 nadací, které tvoří 1% z celkového počtu českých neziskových organizací. Mezi nejznámější nadace patří např.: Dobrý anděl, Nadace Charty 77 – Konto Bariéry, Nadace Terezy Maxové dětem apod. V našem kurzu si probereme více do detailů následující nadační fond, který je daleko snadnější založit, ale svojí povahou je velmi podobný nadaci.
Podobné funkce jako nadace může plnit i nadační fond, který ale na rozdíl od nadací nemusí (ale může) mít trvalý charakter a výnosnou povahu, případně svěřenský fond, který ale na rozdíl od nadace nebo nadačního fondu není nadán samostatnou právní subjektivitou. Nadační fond ale oproti nadaci nemá stanovenou minimální hodnotu vkladu, nemá nadační jistinu ani kapitál a vklady nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Výše vkladu je tedy zcela na úvaze zřizovatele. Vnitřní organizace je rovněž daná, povinně je zřizován statutární orgán i kontrolní orgán. Založit nadační fond lze také jen ve formě notářského zápisu. Nadační fond není v České republice tak dlouho jako nadace. Nadační fond se objevil v českém právu až v roce 1998, do té doby právní typ nadačního fondu neexistoval. Aktuálně je v České republice více jak 1700 nadačních fondů, tedy až 4x více než nadací.
Nadační fond je účelové sdružení majetku, které zakládá jeden nebo více zakladatelů. Nadační fond se zakládá stejně jako nadace za veřejně prospěšným nebo dobročinným účelem k dosahování společensky nebo hospodářsky užitečných cílů a může provádět i jinou výdělečnou činnost, ale pouze jako vedlejší činnost nepravidelně či jednorázově a výdělek musí sloužit výlučně k podpoře účelu nadačního fondu. Majetek nadačního fondu je tvořen vklady a dary.
Úprava orgánů nadačního fondu vychází převážně z obecné úpravy právnických osob. Orgány nadačního fondu jsou:
Nadační fond běžně zaniká, jakmile jsou finanční prostředky použity pro daný účel. V případě, že to výslovně připouští zakladatelská listina nadační fondu, může se fond transformovat v nadaci. V opačném případě se nemusí počítat s jeho dlouhodobou existencí. Mezi fondy v ČR patří například: Nadační fond pro zdraví dětí (zřízen za účelem podpory výzkumu a vzdělávání v oblasti péče o zdraví matek a jejich dětí), Nadační fond Neuron na podporu vědy (zřízen za účelem podpory rozvoje vědy a výzkumu v ČR, nové generace český vědců) aj. V našem kurzu si více rozebereme založení a fungování nadačního fondu Propolis33, jejímž hlavním cílem jsou ženská práva, témata porodnictví a reprodukce.
Neboli také zapsaný ústav, je následovníkem dříve často využívané o.p.s. – obecně prospěšné společnosti (některé ještě fungují dodnes, ale nové se zakládají již pod názvem ústav). Ústav musí mít zakladatelskou listinu, která se pořizuje notářským zápisem, ředitele jakožto statutární orgán a potom také správní radu. Ústav je právnická osoba založená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. S ohledem na nutnost pořízení notářského zápisu je ústav nákladnější na založení než spolek.
Je nutné složit vklad, se kterým však může být volně nakládáno. Typické jsou ústavy poskytující sociální služby, společenské a školící služby apod. Zakladatelů ústavu může být více, nelze se však později k ústavu připojit jako jeho “člen”, což je rozdílné oproti spolku nebo družstvu, které mohou nabírat další členy v průběhu svého fungování. Vnitřní organizaci nelze nastavit libovolně, neboť se povinně zřizuje správní rada a ředitel. Lze nicméně nastavit silnou roli zakladatele, čímž si zakladatel zabezpečí silný vliv na směřování ústavu.
Ústav se zakládá zakládací listinou (ne zakládací smlouvou) nebo pořízením pro případ smrti a k samotnému vzniku ústavu dochází zápisem do veřejného rejstříku. Zápis provádí příslušný rejstříkový soud podle sídla ústavu. Návrh na zápis je možné podat osobně, poštou či datovou schránkou apod. Návrh musí být vyplněn prostřednictvím inteligentního formuláře na stránkách or.justice.cz. Přílohou k návrhu musí být:
Založení ústavu je od května 2015 osvobozeno od soudního poplatku. Soud rozhoduje o zápisu ústavu do veřejného rejstříku usnesením do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu na soud. Usnesení nabývá právní moci po 15 dnech, nebo lze lhůtu zkrátit, pokud se pověřená osoba vzdá práva na odvolání formou jednoduchého prohlášení odeslaného jako odpověď pomocí datové schránky, poštou či osobně na soudě. Pokud by u návrhu něco chybělo, vyzve ústav soud k doplnění.
Školské právnické osoby jsou registrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zahrnující ve významné převaze také církevní školy. Školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 a školských služeb podle zákona č. 561/2004 Sb.
Akt zřízení školské právnické osoby je oddělen od jejího vzniku. Ustanovení § 125 zákona č. 561/2004 Sb. stanoví, jakým úkonem a dokumentem se zřizuje školská právnická osoba – zřizovací listinou v případě jednoho zřizovatele (např. svazku obcí), nebo zřizovatelskou smlouvou, je-li více zřizovatelů. V § 125 odst. 3 zákona č. 561/2004 sb. se stanovují povinné náležitosti zřizovací listiny nebo zřizovatelské smlouvy.
Školská právnická osoba vzniká zápisem do rejstříku školských právnických osob, který je součástí školského rejstříku vedeného MŠMT (27 – 30). Toto řešení umožňuje spojit řízení o zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení a řízení o vzniku právnické osoby, která bude činnost této školy a školského zařízení vykonávat.
Statutárním orgánem školské právnické osoby (viz § 131 zákona č. 561/2004 Sb.), a to veřejného i soukromého zřizovatele, je ředitel. Ředitel rozhoduje ve všech věcech školské právnické osoby, pokud zákon nesvěří rozhodování jinému orgánu.
Evidovaná právnická osoba podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (před novelizací zákonem č. 495/2005 Sb. církevní právnická osoba) může být orgán církve a náboženské společnosti, řeholní instituce nebo jiná církevní instituce osob hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry nebo účelové zařízení pro poskytování charitativních služeb. Příkladem takových právnických osob může být sbor, farnost, biskupství, charitativní organizace, řeholní řád nebo řeholní komunita atd.
Návrh na evidenci takové právnické osoby podává do 10 dnů ode dne založení právnické osoby orgán, který je k tomu určený v základním dokumentu církve a náboženské společnosti. Návrh na evidenci právnické osoby podle musí obsahovat doklad o oprávněnosti jejího založení, vymezení předmětu její činnosti a její stanovy, pokud existují, její název, který se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky nebo která již o evidenci požádala, její sídlo na území České republiky, označení jejího statutárního orgánu na území České republiky a osobní údaje členů jejího statutárního orgánu.
Ministerstvo provede evidenci církevní právnické osoby zápisem do Rejstříku církevních právnických osob do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrhu. Evidence se provede zápisem ke dni jejího založení v registrované církvi a náboženské společnosti. Ostatní právnické osoby založené církví a náboženskou společností se mohou stát právnickými osobami například podle občanského zákoníku, obchodního zákoníku, zákona o nadacích a nadačních fondech, zákona o obecně prospěšných společnostech atd.), nikoliv podle zákona o církvích a náboženských společnostech.
Evidovaná právnická osoba funguje jako samostatná právnická osoba, avšak v rámci církve a náboženské společnosti tvoří její součást a je církvi a náboženské společnosti, která ji založila, podřízená.
Zdroje:
https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/zakladni-informace-767/
https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/7371-jake-pravni-formy-muzou-vyuzit-neziskove-organizace
