V následujících dvou kapitolách přinášíme odborný rozhovor s právničkou Terezou Erényi z advokátní kanceláře PRK Partners. Tereza se dlouhodobě zaobírá pracovním právem a informace umí perfektně předávat lidem, kteří se právničině třeba vůbec neorientují.
V této první kapitole společně probíráme všechny důležité náležitosti vedení společnosti s.r.o., jednatelské smlouvy, pracovní smlouvy, přesčasové práce, hmotné zodpovědnosti, externí spolupráce a rizika schwarz systému a vše doplňuje o konkrétní příklady z praxe a soudních případů.
Pod videem najdete přehlednou stopáž jednotlivých kapitol a pod ní pak textový souhrn toho nejdůležitějšího s odkazy na konkrétní paragrafy zákonů, pokud byste potřebovali detailnější informace. Na úplném závěru pak najdete audio podcast z rozhovoru ke stažení na poslech třeba do auta či cestě do práce.
V další kapitole pak pokračujeme v rozhovoru na nejožehavější téma odchodů našich zaměstnanců a možností propuštění, náležitosti tzv. vytýkacích dopisů, probereme oblast GDPR v pracovně-právních vztazích a na závěr pak ještě problematiku mateřských a rodičovských dovolených.
Kancelář PRK Partners připravila praktický souhrn všech potřebných právních dokumentů, které můžeme při svém podnikání využít za symbolický poplatek, více najdete na webu: https://www.vzornepravo.cz/
Kdo je jednatel společnosti a kdo společník? Není to úplně to stejné, i když oba mohou být jedna a ta samá osoba. Společník je ten kdo vlastní firmu je to majitel a může jich být více. Valná hromada je více společníků. Jednatel společnosti jedná za celou společnost a může to být kdokoliv.
Jednatel nemusí být pouze jeden. Jednatel, nebo jednatelé musí mít ve společenské smlouvě uvedené pravomoci a to jak moc mohou za společnost jednat. Jaká mají práva jednatelé se dočteme v obchodním rejstříku.
Ten kdo je jednatel společnosti, ten společnost řídí a vystupuje za ní, není to tak úplně zaměstnanec, má určité pravomoci. V jednatelské smlouvě, kterou schvaluje valná hromada může být sjednáno cokoliv, co si strany domluví. Jednatel nedostává „klasickou“ výpověď, ale odvolává se z funkce.
Společník, nebo společníci firmu vlastní a mají podíl na zisku firmy.
Když je společník jediný a zároveň je i jednatelem společnosti, tak sám sobě napíše jednatelskou smlouvu, podepíše za firmu a za sebe a ještě by si ji sám schvaluje. I když to vypadá zvláštně, že sám se sebou společník sepíše smlouvu, tak je to velmi důležité pro další fungování firmy například při prodeji firmy, insolvenci, nebo při rozrůstání firmy.
Společník má nárok na podíl ze zisku firmy ZÁKON.
Jednatel má nárok na sjednanou odměnu ve smlouvě, která nemusí být měsíční a dokonce to může dělat i bezplatně ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH, ale daňoví poradci to nevidí rádi. Daňové odvody jsou stejné jako u zaměstnanců a také sociální a zdravotní. Když jednatel onemocní, bude dostávat nemocenskou až po 14-ti dnech od státu. Jednou ročně, může dostat jednatel ještě odměnu, třeba na vánoce. Tato by měla být také zmíněná ve smlouvě a je to vlastně podíl na zisku. Z téhle odměny se odvádí 15% daň.
Je to téma, které je často velmi probírané je to ustanovení soudců, kde je uvedeno, že funkce jednatele firmy může být vykonávána pouze na základě jednatelské smlouvy. Je to velmi těžké určit, protože stanovy, povinnosti, zodpovědnost, odměny a vše co se jednatele týká, není nikde pevně dáno.
V praxi, je to ale trošku jinak jednatelé mají zároveň i pracovní smlouvu, aby mohl mít jednatel výhody zaměstnance to znamená, že jako jednatel nemá nárok na náhradu při pracovním úrazu. Nebo se může stát, že zpětně může požadovat firma zpět peníze, které mu byly vyplaceny, ale od loňského roku, je ustanovené, že by tohle nemělo být už možné.
Jakmile má zaměstnavatel prvního zaměstnance, nebo dohodáře musí se zaregistrovat u pojišťovny a zařídit úrazové pojištění, kdyby se náhodou něco stalo. Pojištění se platí čtvrtletně. Tohle pojištění se netýká jednatelů, kteří musí být pojištěni zvlášť.
Pokud jste někdy viděli pracovní smlouvu můžete mít pocit, že musí být minimálně na 3 stránky, ale podle zákona to tak není. Správná pracovní smlouva podle zákona musí obsahovat pouze den nástupu do zaměstnání, druh vykonávané práce a kde bude práce vykonávána.
V praxi to vypadá. ale trošku jinak a ve smlouvách se toho sjednává mnohem více. Můžete tam najít třeba, zkušebku, jestli se jedná na dobu určitou, nebo neurčitou. Pokud budete chtít dát zaměstnanci smlouvu na dobu určitou, je potřeba pamatovat na to, že opakovat tuto smlouvu můžeme celkem 3x, potom už musí být smlouva na dobu neurčitou. Do smlouvy se taky dává dohoda o mlčenlivosti, zákaz konkurenční pracovní činnosti po dobu pracovního poměru jsou to spíše preventivní opatření, protože nejsou dána zákonem.
Konkurenční doložka ZÁKON po ukončení pracovního poměru, kterou zákon umožňuje na 1 rok po ukončení pracovního poměru, ale musí zaměstnavatel platit zaměstnanci 50% průměrného výdělku po dobu platnosti konkurenční doložky. Pokud zaměstnavatel nebude chtít platit, tak není jednoduché se z konkurenční doložky vyvázat, proto se nedoporučuje používat a nebo v nevyhnutelných případech.
Mít ve smlouvě uvedené přesčasy, je výhodné protože se vyhneme pozdějším dohadům a nesrovnalostem. Proto je dobré uvést také, zda budou přesčasy už zahrnuty ve mzdě, nebo ne. Takto to lze do smlouvy uvést u řadových zaměstnanců do 150 hodin v roce a u vedoucích až 416 hodin v roce. Přesčasy i pokud jsou takto zapsané se musí evidovat, kvůli možné inspekci ZÁKON EVIDENCE PRACOVNÍ DOBY, ale pokud jsou zahrnuty ve mzdě, neproplácí se.
U pracovní smlouvy je také ke zvážení, zda bude sjednaná mzda v pracovní smlouvě, kde pro změnu musí souhlasit obě strany a zde také mohou být uvedeny přesčasy. Pokud se použije jednostranný platový výměr, tak zaměstnavatel může snížit mzdu a nepotřebuje souhlas zaměstnance a zde také nemohou být sjednané přesčasy jako součást mzdy.
Když už se dostaneme kvůli jakémukoliv pracovně-právnímu sporu k soudu, ať už jako zaměstnanec, nebo zaměstnavatel, nemůžeme si být jisti jestli vyhrajeme, nebo ne. Nikomu se nenadržuje, od toho máme zákony.
Hmotná zodpovědnost ZÁKON je část ve smlouvě, kde zaměstnanec podepisuje, že bude mít zodpovědnost, za něco co slouží k jeho zaměstnání. Třeba u prodavaček, to nejčastěji bývá hmotná zodpovědnost za svěřené peníze v kase, může být ale také za zboží, na prodejně, kde, ale vzniká problém s ohlídáním zboží při krádeži, kde to není zcela možné.
DPP, DPČ tyto smlouvy jsou jednodušší, mají 15ti denní výpovědní smlouvu, je absolutně flexibilní, nemusí se přiřazovat pracovní náplň, nemusí se vést ani pracovní doba. Odměna bývá často sjednaná na určitou částku za 1 hodinu práce. Výhodné jsou také kvůli odvodům, kde u DPP se neodvádí do 10 000Kč měsíčně a u DPČ do 3000 Kč měsíčně sociální a zdravotní, daň se odvádí.
DPP se uzavírá na 300 hodin ročně a DPČ na polovinu týdenní pracovní doby. Dohody mohou být uzavřeny, třeba i na dobu neurčitou, potom se třeba u DPP 300 odpracovaných hodin, se počítá za jeden kalendářní rok.
Tento ekonomický systém, při kterém osoby, které pro nějakého podnikatele vykonávají určité činnosti, nejsou jeho zaměstnanci, vykonávají závislou činnost, ale jsou samostatní podnikatelé, nebo živnostníci. Tento systém se jmenuje podle Miroslava Švarce, který začal tahle podnikat už v roce 1990.
Je to šikovný systém, který je velmi výhodný, kde je minimální placení odvodů daní a poplatků. Je velmi tenká hranice mezi tím co je a není Schwarzsystem. Tento způsob podnikání je v zákoně ZÁKON zakázáno a hrozí pokuty až 10 milionů korun, dále také finanční problémy.
V druhé části povídání o Pracovním právu s právničkou Terezou Erényi, se dozvíte více o odchodech zaměstnanců a propuštění, náležitosti tzv. vytýkacích dopisů, GDPR v pracovně-právních vztazích a problematiku mateřských a rodičovských dovolených.
